S Martinou Olivovou nejen o pravidle „kdo řídí, vybírá hudbu“

3. 3. 2022

Léta se věnovala výzkumu. V roce 2004 nastal zlom. Martina Olivová hledala pro své dítě tu nejlepší školku. Nic kvalitního však nenašla. Založila si proto vlastní. A následně ji rozšířila o základní školu. Tak vznikla Magic Hill v Říčanech u Prahy. Moderní vzdělávací instituce, která připravuje děti na život v 21. století. Martinin život je hodně dynamický, řízením stráví hodiny. V našem rozhovoru jsme se jí zeptali, co pro ni život za volantem znamená.

Jaký je váš vztah k řízení?

Život bez auta si nedokážu představit. Řídím téměř 30 let a celý profesní život jsem se bez auta neobešla. Bydlím totiž za Prahou a do práce jsem zvyklá dojíždět.

Cesta do práce je pro mě současně i dovoz syna do školy, takže mám oproti jiným rodičům výhodu, ušetřím jednu cestu.

Trvá nám to necelou půlhodinu, během dne mám ještě obvykle nějaké schůzky, pak nákupy a případně odpolední kroužky syna. Celkem tedy strávím v autě více než hodinu denně.

Jak se při jízdě dokážete nejlépe odreagovat?

Tyto kratší každodenní jízdy, kdy jedu se synem, posloucháme většinou rádio. Já mám nejoblíbenější Radiožurnál a syn ranní show Evropy 2, takže se musíme nějak dohodnout.

Na delší cesty, kdy jedu sama, zapínám Spotify. A podle nálady buď svůj playlist, oblíbenou Adele nebo Richarda Mullera. V poslední době jsem si oblíbila klasickou hudbu anebo hudbu z filmů – pustím si na Spotify výběr a můžu jet bez zastavení několik hodin. Takhle se dá přežít i D1, po které musím, když jedu do své rodné Ostravy.

Občas si v autě taky pustím nějaký podcast, například podcasty Radovana Vávry a taky Kecy a politiku. Z auta taky vyřizuji telefonní hovory, i když se snažím to minimalizovat.

Co se vám osvědčuje během časově náročných cest?

Delší cesty se synem, nebo oběma mými syny, jsou náročnější. Dřív to byly cesty do Chorvatska nebo na hory, kdy bylo nutné mít zásobu her, s nimiž jsme si vystačili i pár hodin.

Od obligátního slovního fotbalu přes „myslím si“, kdy ostatní hádají „osobnost, povolání nebo zvíře“, až po různé další varianty, se kterými obvykle přišli kluci. Jako třeba kdo vyjmenuje nejvíce fotbalistů nebo značek aut. Tady jsem obvykle pohořela. No a když došly hry, zabíral přenosný DVD přehrávač a filmy.

A jak si jízdu s dětmi užíváte dnes?  

Kluci jsou odrostlejší, starší syn je dospělý, takže pokud někam jedeme společně, respektujeme alespoň pravidlo – kdo řídí, vybírá hudbu. Oni totiž poslouchají rap a něco dost nepodobného hudbě. Mně se naštěstí osvědčily sluchátka a mobil, a docela často taky v autě usnou, takže je pak klid a poslouchám, co mám ráda já.