O autech s Míšou Rubešovou

2. 4. 2024

Michaela Rubešová se několik let věnuje motoristické novinařině. Její lásku k cestování se jí daří naplňovat na webu Travel Adventure. Letos se Míša stala členkou odborné poroty Auto mého srdce, která volí nejlepší auto roku z pohledu žen. U této příležitosti Žena v autě.cz Míšu vyzpovídala.

Co podle tebe nás ženy na autech nejvíc zajímá?

Nemůžu odpovídat za všechny ženy, protože každá to vnímáme trochu jinak. Pro některé to může být komfort, barva vozu, pro jiné zas doslova využití kabelky na čtyřech kolech. Je to různé. Ale pokud bych měla říct jednu věc, tak tu, která spojuje snad všechny ženy, a to je bezpečnost.

Jaká jsi vlastně řidička? Jakým autům dáváš přednost?

Já jsem řidička se sprostým slovníkem…(smích). V autě nadávám a edukuji ostatní řidiče, kteří mě samozřejmě neslyší, např. jak se správně zipuje, proč má někdo zapnutý mlhovky, když není mlha atp. Jinak dávám přednost komfortním vozům, ale líbí se mi samozřejmě i sportovní auta. Ta radši řídím na okruhu než v běžném silničním provozu.

Co v autě nesmí chybět?

Moje auto asistenty nemá, takže se na ně nespoléhám. Jedu si svůj oldschool, což je fajn umět, kdyby náhodou jeden z asistentů vypověděl službu a odebral by se do křemíkového nebe.

Naopak mě někteří asistenti občas štvou, jak mi kecají do řízení, například na dálnici, abych se držela v pruhu a já se přitom držím v pruhu, ale stejně to na mě furt řve. Jinak asistenty vnímám jako fajn bonus.

V autě nesmí chybět vyhřívaný volant a sedačky! Moje autíčko vyhřívání volantu nemá, ale když sednu do auta, co tuhle úžasnou funkci má, tak jsem v nebi!

Cítíš se na českých silnicích za volantem bezpečně?

Upřímně ani moc ne. Já se snažím jezdit obezřetně a bezpečně, protože nechci přijít o život a o auto. Ale bohužel spousta řidičů to tak nemá, i proto tak v autě nadávám.

Lidé jezdí agresivně, nebezpečně, zbytečně rychle (a stejně se ve výsledku moc nepomůžou) a jen tím ohrožují nás ostatní.

Co tě na českých silnicích nejvíce štve?

Agresivitu na silnících považuji za velmi vážný problém.

A vlastně s tím mám sama problém. Občas se nechám samotnými agresory vyprovokovat. Například je probliknu, nebo na ně ukážu blíže nespecifikovaný prst, případně je protroubím…To je ale může vyprovokovat k další akci, například mě vybrzdit. Bojuju s tím, ale někdy mi to prostě nedá!

Na českých silnicích mě štve jejich stav, protože orvat si kolo v díře, není zas takový problém…

Jaké jsou největší nešvary českých řidiček a řidičů? A jaké máš ty osobně?

Myslím, že je to nejvíc používání telefonu za jízdy, což dělám občas i já, ale vím moc dobře, že by se to nemělo. To je podle mě největší hřích nejen českých řidičů. A pak celkově nevěnování pozornosti jízdě.

Rozhodně všem doporučuji školu smyku. Teorii člověk všude někde slyší a čte, ale praxe je naprosto rozdílná. Byla to pro mě velmi dobrá zkušenost a myslím si, že by nebylo vůbec od věci, aby si to každý vyzkoušel.

Jaké je tvé vysněné auto?

Dream car, na které určitě nikdy mít nebudu, ale je to srdcová záležitost, je Jaguar F-Type.

Jako běžné daily car by mi asi ani nevadil Kamiq, za to mít daily „frajerské“ car by se mi líbil Mercedes třídy A nebo C. Jinak při testech mám ráda auta, od kterých toho příliš neočekávám, a nakonec mě dokážou pozitivně překvapit.

V 2. kole hlasování odborné poroty Auto mého srdce je letos 6 finalistů. Troufneš si tipnout, který model by mohl letos u dámského publika nejvíce bodovat?

Letos se do druhého kola dostala skutečně zajímavá a různorodá auta. Své favority mám, ale dámská veřejnost může mít úplně jiné preference. Za mě bych tipla ŠKODU Kamiq jako číslo jedna. Za málo peněz totiž nabídne v podstatě hodně muziky.

Kdyby se rozhodovalo na základě pohonu, tak by to byla zřejmě KIA EV9, protože má zajímavé a vyspělé technologie jako je třeba obousměrné a rychlé nabíjení. Volvo je pro změnu velmi nadčasové a určitě si najde také svá srdce u dámského publika.

Jak se cítíš v roli porotkyně ankety o nejlepší auto roku z pohledu žen?

Je to skvělá zkušenost, seznámila jsem se novými lidmi a navíc jsem měla příležitost sedět v nových autech mezi prvními novináři.

Těší mě, že jsem dostala příležitost být porotkyní Auto mého srdce a stát se tak hlasem ostatních žen. Přála bych si, aby názor a řidičské schopnosti žen byly více vnímány a především vyslyšeny, protože ženy už dávno nepatří jen na sedadlo spolujezdce.

Díky za rozhovor a přejeme ti mnoho šťastných kilometrů!