Náš test: Fešácký Kia Stonic
9. 1. 2018
Modelová ofenzíva automobilky Kia přinesla v loňském roce novinku v podobě modelu Stonic. Malý a tvary bujarý crossover nesází na schopnosti v terénu, ale chce zaujmout především mladou generaci nápaditým designem, velmi dobrou výbavou a ekonomickým provozem. Sympaticky působící Stonic vyráží na steč proti modelům jako Renault Captur, Nissan Juke nebo Seat Arona. Jaké trumfy dokáže svébytný model vytáhnout z rukávu proti svým konkurentům?
Díváme se
Design se povedl. Kia Stonic po stránce vzhledu vychází z modelu Rio, svými tvary však přináší větší nápaditost a jiskru. V této disciplíně vyniká Stonic na první pohled. Postoj je dynamický, zároveň ale jako celek působí sebevědomě a kompaktně. Na větší přídi nechybí „tygří“ maska, chromové lemy oken nebo stříbrně oplastovné nárazníky (od výbavy Comfort). Vůz je mírně rozkročený, což mu propůjčuje nádech sportovnosti. Zajímavým prvkem je třeba zlom v oplastování prahu zadních dveří. Stonic střídmou hravostí baví a rozhodně nás nenudí.
Nasedáme
Interiér už tak výstředně nepůsobí, ale vypadá přehledně a je kvalitně zpracovaný. Změn oproti modelu Rio je jen minimálně. Palubní deska je identická, tedy přehledná, ergonomicky přesná a s velkými tlačítky zajišťující pohodlné ovládání. Pochvalu si odnáší (stejně jako u modelu Rio) dobře padnoucí vyhřívaný kožený volant s ovládacími tlačítky multimédií a tempomatu. Potěší rovněž dostatek odkládacích prostor. Testovaný model ve výbavě Comfort disponoval navíc infotainmentem se 7palcovou obrazovkou a integrovanou GPS navigací, balíčkem jízdních asistentů (nouzové brždění, hlídání jízdních pruhů a mrtvého úhlu), parkovací kamerou nebo vyhříváním sedadel. Sečteno podrženo, na palubě Stonicu se díky bohaté výbavě pobývá velmi příjemně. Kabina působí vzdušně a první řada sedadel poskytuje pro posádku dostatek prostoru ve všech směrech. O něco horší je to na zadních sedadlech, především s místem pro kolena, což se dá vzhledem k velikosti a určení auto trochu očekávat. Jedinou větší slabinou je velikost zavazadlového prostoru. Jeho 332 litrů je v dané třídě o desítky litrů méně než u konkurence, například výše zmíněný Captur nabízí 355 litrů objemu.
Jedeme
Paleta motorů pro Stonic zahrnuje základní benzínový čtyřválec 1,25 CVVT (62 kW) s pětistupňovým manuálem, na nějž navazuje výkonnější 1,4 CVVT (74 kW) se šestistupňovou manuální převodovkou, jako v případě testovaného modelu. Zbylé motorizace doplňuje tříválec 1.0 T-GDI (88 kW) s turbem a naftový čtyřválec 1.6 CRDI (81 kW), ke kterým lze dostat šestistupňový manuál.
Jednačtyřka bez turba vyžaduje více zapojení řidičky do děje – tedy pokud má být jízda svižnější. V nízkých otáčkách se motoru ochotně zrychlovat nechce, ve vyšších se však jeho projev mění a výrazně ožívá. Ve většině případů vyniká kultivovaností a je dobře odhlučněn. Dává o sobě vědět až při razantní akceleraci před červeným spektrem otáček. Řazení je přesné s příjemnými drahami. Stonic se na silnici chová předvídatelně, jízda po kvalitním povrchu je plavá. Celkové tužší nastavení lze ocenit v zatáčkách na kvalitních silnicích, ovšem na méně kvalitních tím trochu trpí jízdní komfort. Kombinovaná spotřeba se dá snadno držet kolem 6,5 litru na 100 km.
Hodnotíme
Kia Stonic šikovně doplňuje nabídku jihokorejského výrobce a po boku ostatních modelů se rozhodně neztratí. Největším trumfem je veselý a líbivý design. Je to jeden z nejmódnějších současných crossoverů se zvýšeným podvozkem. To ale neznamená, že by svoji majitelku zklamal po stránce zpracování, ergonomie, praktičnosti a jízdních vlastností. Ba naopak. Navíc v testované verzi se solidní výbavou zaujme také cenou a zárukou 7 let. Kia Stonic ve verzi s motorem 1,4 CVVT a výbavou Comfort přijde na 369 980 Kč.
Jaké jsme ženy za volantem
Naše téma: dítě v autě
