Nestresujte se za volantem

3. 1. 2016

Zimní počasí, mokré a zledovatělé vozovky, tma a sváteční shon. Studie, kterou na začátku prosince zpracovala Londýnská škola ekonomie a politických věd za podpory výrobce pneumatik Goodyear, odhalila ještě jeden méně známý stresový faktor – dominový efekt vyvolaný chováním ostatních řidičů.

Agresivní nebo bojovný způsob jízdy stresuje ostatní řidiče, kteří se pak odreagovávají na dalších řidičích a vytvářejí tak na silnici řetězec agresivity a nebezpečných dopravních situací. Ohleduplní řidiči působí přesně opačně a pomáhají na silnicích vytvářet bezpečnější a méně stresující prostředí.

Celkem 87 % z téměř devíti tisíc oslovených řidičů z patnácti evropských zemí včetně České republiky souhlasí s tím, že rozvážná a ohleduplná jízda jiného řidiče je může přimět k tomu, aby byli později na své cestě k jiným ohleduplnější zase oni. Plných 55 % jich je zase ochotno připustit, že když je při jízdě rozčiluje nebo provokuje nějaký jiný řidič, je daleko pravděpodobnější, že si později vylijí zlost na nějakém dalším. Obyčejný malý dobrý skutek nebo naopak projev agresivity tak mohou rozpoutat řetěz událostí, jejich výsledkem je buď příjemné a bezpečné, nebo naopak stresující a nebezpečné prostředí za volantem.

Zatímco ostatní výzkumy bezpečnosti silničního provozu byly plným právem zaměřeny na identifikaci specifické motivace řidičů, kteří mají sklony k nebezpečnému chování za volantem, nový výzkum dokládá, že je potřeba si všímat i toho, jak může chování jiných řidičů přivést k nebezpečnějšímu způsobu jízdy prakticky kohokoli – i když by ho jinak nikdo za problémového řidiče nepovažoval.

Při přehrávání videozáznamů vzájemných reakcí řidičů na silnici většina dotázaných řidičů potvrdila, jak důležité jsou pro ně děkovné posunky; jen méně než 10 % význam takového způsobu vyjádření vděku zpochybňuje. V rozhovorech řidiči také připouštějí, že když některý z kolegů za volantem naopak ani neuzná za vhodné jim poděkovat, zvyšuje to pravděpodobnost, že oni sami budou v další dopravní situaci jednat méně ohleduplně. Studie odhalila celou řadu různých skutků, kterými si lze ostatní řidiče znepřátelit – od náhlé změny plánu na rušné křižovatce přes jízdu v těsném závěsu a špatné používání směrovek až po nedisciplinovanost v dálničním pruhu. Řidiči v rozhovorech potvrdili, že když se s nimi setkají, sami pak tyto vzorce chování – i když obvykle nevědomě – rovněž uplatňují a podílejí se tak na spuštění dominového efektu negativního vzájemného působení.

Anketa byla sestavena tak, aby analyzovala vzájemné interakce řidičů a jejich přístup k ostatním kolegům za volantem, i to, jak se to vše projevuje na riskantnosti jejich jízdy. Byla složena z kvalitativního šetření za využití cílových skupin a rozhovorů s řidiči ve Velké Británii a v Itálii a kvantitativního online dotazování téměř 9000 řidičů v celkem patnácti zemích (Belgii, České republice, Německu, Francii, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Švédsku, Turecku, Slovinsku, Španělsku, Spojeném království a Rakousku).