Rozhovor s Veronikou „Římalkou“ Krčilovou

1. 2. 2020

Závodní auto podle Veroniky Krčilové musí vonět benzinem a basta. Energická mladá dáma, které v motosportu říkají „Římalka“ podle jména za svobodna, je mimo jiné držitelkou titulu mistryň ČR v dámských posádkách nebo poháru v Rally Pačejov ve třídě čtyřkolek. V porotě AUTO MÉHO SRDCE je jednou ze 13 porotkyň, která rozhodne o nejlepším autě roku pohledem žen.

Veroniko, jak jste se k motorismu vlastně dostala?

Motosport mě začal bavit díky taťkovi, se kterým jsem jezdila na různé závody zručnosti a hrozně mě to tam nadchlo. .-) Jednou mě vzal i k sobě do auta, tam si myslím, že „ledy roztály“ a od té doby jsem se tak nějak pořád kolem aut motala. Aktivně jsem s rally začala v roce 2015 v dámské posádce s Barčou Holickou.

Která žena nebo muž pro Vás v životě je velkou inspirací a z jakého důvodu?

Nemůžu jmenovat jen jednoho člověka. Snažím se se učit od každého. Mým velkým vzorem je má babička, která se v životě zvládla porvat se vším špatným s gracií a úsměvem. Díky ní jsem přesvědčená, že „ženská vydrží víc než člověk“ a děkuju jí za všechno. .-)

Jaký je Váš největší úspěch v roli navigátorky rallysportu? Je těžké se do tohoto odvětví dostat?

Neumím vypíchnout jednu stěžejní věc. Za úspěšné považuji všech 5 závodních sezon, které jsem si fakt užila. .-) S Barčou se nám první rok podařilo udělat titul mistryň ČR v dámských posádkách absolutně, s Patrikem (Rujbrem) jsme rok na to končili jako vítězové dvoukolek v Rallysprint serii. V roce 2016 a 2017 jsme dokončili závod Mistrovství světa a letos jsme na Rally Pačejov skončili poprvé na bedně ve třídě čtyřkolek. Těch pohárků a pro mě velkých úspěchů a zážitků bylo prostě hodně, naštěstí. .-)

Všem, koho motorsport láká, bych poradila, ať neváhá ani vteřinu a začne pro to něco dělat. Pro nové spolujezdce vznikla super Spolujezdecká akademie a je několik Rally škol v ČR. Možností, jak do toho proniknout, je spousta. Důležité je se nebát a jít do toho.

Co na řízení auta milujete nejvíce? Jakou rychlostí nejraději jezdíte?

Za volantem mám pocit, že jsem v nějaké „své bublině“. Miluju pocit svobody, nezávislosti, skoro bych až řekla, že prostě cítím vítr ve vlasech.

Nooo, jakou rychlostí nejraději jezdím? Ta povolená to určitě nebude. .-) Ale obecně si nemyslím, že pocit z dobré jízdy je dán jen rychlostí. Umím se úplně v pohodě jen tak „kochat“, a stejně si to užívat. .-)

V profesním životě jsme manažerka zákaznické podpory ESET Software. Je něco, co Vám v práci chybí, a tak si to právě kompenzujete rallysportem nebo je rallysport právě onou třešničkou na dortu? 

Rally mi dalo strašně moc do života, takže pro mě je to asi spíš ta třešnička na dortu. .-) Jsem trochu hyperaktiv. Velmi často neudržím pozornost, a právě díky rally jsem se naučila se zklidnit, řešit krizové situace rychle a s klidnou hlavou, a tak celkově se z toho prostě „nepo“. V rally rozhodnutí nebo chyba jednoho z posádky, může fatálně ovlivnit životy spousty lidí, takže si myslím, že díky těmto zkušenostem se mi lépe řeší některé situace.

V práci mi nechybí vůbec nic. Adrenalin si tu umíme taky vytvořit. Mám tu skvěle fungující tým a dobrého šéfa, díky kterému můžu vše skloubit. Největší radost mi dělá, když vidím, že všechno dobře šlape a že i moje „můry“ (tak familiárně říkám holkám ve svém týmu) jsou spokojené.

Kde čerpáte energii? Máte vůbec někdy chuť prostě nic nedělat a relaxovat?

Miluju nic nedělání. Ale nesmí to trvat moc dlouho. Letos jsme s manželem propadli karavaningu. Mám ráda kempy už od mala a musím říct, že mít svůj „domeček na kolečkách“ je naprostá paráda. .-)

Co nebo kdo je pro Vás největší motor pro Váš osobní rozvoj a motivuje Vás?

Těch lidí by bylo více. V rally je mým „the best“ Sébastien Loeb. Jinak ráda sleduji pana Mühlfeita, který se věnuje právě osobnímu rozvoji a jeho přístup je mi velmi blízký. Upřímně si ale myslím, že největší motor bychom měli mít hlavně sami v sobě. Mám v životě ještě několik věcí, které chci zažít, vidět, zkusit a to mě prostě žene se „neflákat“.

Jaký je Váš vysněný model?

Srdce by mi trhalo se rozhodnout pro jedno auto a ty ostatní nechat bokem. Vysněný model v rally je pochopitelně WRC. V civilním životě bych jich potřebovala víc: SUV na praktické jízdy, sporťáka jako psychoterapii a tak dál…

Jakým autům dáváte přednost? Jaké auto vlastně řídíte?

Jsem takový klasik. Zatím jsem nepřišla na chuť automatům a už vůbec ne elektromobilům. Už pár let šoféruju svého „Helmutka“ VW Golf, a to je spolehlivý parťák. U elektromobilů je stále hodně neznámých (například likvidace baterií) a pak si myslím, že například do motorsportu prostě nepatří.

Auto musí vonět benzinem, závodnička prostě žere jako tank a je hlučná. Prostě to není auto na baterky.

Dokážete si představit, že by Vaše dítě jednou také jezdilo rally?

Já moc ne, manžel určitě ne. Přiznám se, že sice všude tvrdošíjně tvrdím, že je to bezpečný sport (dál to babičko, prosím, nečti .-)). Asi bych se zbláznila strachy, kdyby mé dítě lítalo po lese jak blázen.

Jaké je poselství pro české řidičky od Vás coby automoto profíka?

Řízení je radost, tak si to užívejte. .-) Můj dědeček moc babičku za volant nepouštěl. Když ale potřeboval, aby ho někam odvezla, tak vždycky hlásil, že jezdí jako Fittipaldi. Je škoda v sobě „toho Fittipaldiho“ nenajít. .-)

Děkuji za rozhovor. Ať se Vám splní všechny Vaše plány a přejeme Vám ze srdce šťastné kilometry.