Rozhovor se zpěvačkou Janou Fabiánovou

11. 7. 2019

Kariéra Jany Fabiánové je jedinečná. Ve světě je jako zpěvačka známější než v Česku. Poslední dekádu žila ve USA, kde za vystupování v Los Angeles získala Zelenou kartu za přínos kultuře. Je hlasující členkou americké Grammy. Nyní je zpět v Česku. Hraje, zpívá, maluje a mezitím i stačila vydat knihu. Žena v autě.cz vám přináší rozhovor s touto smyslnou zpěvačkou, mimo jiné i o tom, jaká je řidička.

Jano, vaše dosavadní kariéra a úspěchy jsou unikátní. S projektem The Infinite Seas jste mimo jiné získala nominaci na cenách Hollywood Music in Media v kategorii Alternativa. Jak byste vaší cestu za snem nejlépe popsala? Na co jste nejvíce hrdá?

Díky za vaše slova, přiznám se, že na kariéru jako takovou jsem se nikdy moc nesoustředila. Spíš se soustředím na svůj osobní růst a na radost, kterou si mohu užívat a sdílet skrze muziku, divadlo a výtvarné umění. Pojem Americký sen může znít skoro jako procházka růžovým sadem: „Stačí troška štěstí, špetka talentu a je to.“ Popravdě řečeno se ale jedná o nepředstavitelnou každodenní dřinu, kdy překonáváte překážky, o kterých se vám v životě ani nesnilo.

Ale díky těm překážkám a výzvám mi Amerika pomohla najít sama sebe. Amerika mě donutila sáhnout si až na dno, posbírat to, co je ve mě nejlepší a postavit se zpátky na nohy silnější než kdy předtím. Možná to zní jako fráze, ale pro mě je to pravda. Víte, tohle téma je snad na knihu, kterou možná jednou napíšu, bude-li zájem. V pár větách se zkrátka nedá shrnout 7 let života. Jsem obrovsky vděčná za každý den a za každou zkušenost, které se mi tam dostalo, protože mě to v každém případě posunulo vpřed jako člověka a snad i jako zpěvačku či herečku. A na co jsem hrdá?

Jsem hrdá na to, že jsem se nezaprodala, ačkoliv to znamenalo, že mě minulo pár velkých příležitostí. Jsem hrdá na to, že jsem si v Americe vyzpívala Trvalý pobyt za přínos kultuře, protože to byla obrovská mnohaletá dřina. Být hrdá je fajn, ale mě o to vlastně až tak nejde. Já jsem hlavně obrovsky vděčná. Jsem vděčná, že jsem to dala, že při mě stála moje maminka (pozn. redakce Naďa Urbánková), která ve mě věřila a věří, tak jako já v ní. A hlavně jsem vděčná, že mi Amerika nadělila moji životní lásku.

Co vám aktuálně dělá v životě největší radost?

Největší radost mi teď dělá v každém případě moje rodina, jelikož s mým snoubencem, hudebním producentem Dinem Bose, začínáme chystat svatbu a nedávno jsme také oslavili 80té narozeniny mojí maminky. Jsem obrovsky šťastná, že je stále tak vitální a usměvavá.

Máte nějaké životní motto? S jakou myšlenkou ráno vstáváte a večer uleháváte?

Mým mottem je: „Cokoliv děláš, dělej s láskou.“ Tohle motto mi už mnohokrát v životě pomohlo. Člověku totiž pomáhá soustředit se na teď a dát za sebe do každého okamžiku to nejlepší. Z toho pak vzniká radost, která se přenáší do vašeho okolí i všeho, co děláte. Vstávám a ulehám s mou buddhistickou mantrou: „Nechť jsou všechny bytosti šťastny.“

Jano, aktuálně zpíváte v Česku se svou kapelou jazzový repertoár amerických skladatelek Jeannie Tanner a Tony Jannotta. Jak jste se vlastně k těmto písním dostala a jak vznikla v Česku po návratu vaše kapela? Jak dlouho jste se s kapelou sehrávali?

Se skladatelkami Jeannie Tanner a Tony Jannotta jsem se seznámila v rámci hlasování v Amerických Grammy. Jejich hudba se mě hluboce dotkla v tom nejlepším slova smyslu, a tak jsem si je troufla oslovit ke spolupráci. K mému velkému překvapení obě dámy s radostí přikývly. Tak jsem dostala možnost jejich krásnou současnou melodickou hudbu přivést do Evropy jako první.

Kapela, se kterou zpívám se skládá z hudebníků, s nimiž mě v Čechách pojí dlouholetá předchozí spolupráce. S vibrafonistou Radkem Kramplem jsme společně vystupovali ve třech jazzově laděných projektech, mimo jiné bych ráda zmínila náš jazzový projekt Yogi Rulez, který v roce 2010 vyhrál celoroční soutěž startér na Rádiu Wave. S klavíristou Jiřím Růžičkou a basistou Václavem Kupkou zpívám od roku 2006. Nově nám do party přibyla fantastická houslistka HeléN Rockhousle a perkusista Jirka Pělucha. Dalo by se říct že už to není jenom kapela, je to rodina.

A na tom, podle mého názoru, v jazzu hodně záleží. S kapelou jsme tedy dobře sehraní, ale zkoušení nového jazzového repertoáru i tak trvá hodně dlouho a vyžaduje ode všech velkou dávku trpělivosti. Myslím, že jsme zkoušeli cca 4 měsíce.

Vaše koncerty jsou neskutečným zážitkem a váš hlas a hudba vaší kapely je jedinečná. Kde nabíráte energii? Meditujete?

Moc děkuji za váš kompliment i jménem kapely. Určitě čerpám energii z hudby a přírody. Ale obecně mi asi nejvíc energie dává láska. Medituji ráda a pravidelně. Meditacím a koncentracím vděčím za vnitřní pohodu i lepší schopnost soustředění.

Zpíváte, hrajete, dokonce i malujete. Co vás v životě nejvíce v tvorbě ovlivnilo?

V malování mě inspiruje hlavně příroda a dílo Františka Kupky a Alfonse Muchy. V hudbě mě nejvíce ovlivnila jazzová ikona Sarah Vaughn. Ačkoliv jsem doma byla odkojená country muzikou, když jsem poprvé slyšela zpívat Sarah blues, něco se stalo a já se zamilovala nadoživobytí 🙂 V divadle mě obrovsky ovlivnil pan Jiří Suchý, po jehož boku jsem měla tu čest stát na prknech divadla SeMaFor sedm krásných sezón.

V lednu jste navíc stihla vydat knihu Krásně zdravá, pro koho je tato kniha určena? Jak se vám psala?

Krásně Zdravá je určena ženám, které si uvědomily, že je na čase udělat pár změn jak na fyzické-zdravotní úrovni, tak především na té niterné: ve vztazích, ve vztahu k sobě, v komunikaci. Snažila jsem se napsat takového kompletního průvodce, jehož cílem je vyrovnaný a šťastný život. Jelikož je osobní štěstí a zdraví dost široký a hluboký pojem, vznikala knížka více jak tři roky a vše, co v ní píšu, jsem na sobě více jak deset praktikovala. Knížka má má také předmluvu lékařky. Krásně Zdravá se mi psala překvapivě dobře, měla jsem podporu mé rodiny i vydavatele. Největší radost měl asi můj snoubenec Dino, jelikož je v knížce i 33 mých veganských receptů, které jsem do knížky také fotila, což znamenalo, že se u nás doma měsíc vařilo a ochutnávalo ve velkém. 🙂

Která žena pro vás v životě byla velkou inspirací?

Inspiruje mě mnoho žen a nemusí být ani slavné či nějak extra úspěšné. Vážím si charakterově krásných a silných žen, ať pracují ve školce nebo jsou v důchodu. Krásných, úžasných žen je všude spousta, jen si to možná samy neuvědomují, ale já je vidím a jsem za každou z nich vděčná.

Pokud se ptáte konkrétně, mám moc ráda práci paní Jane Goodall a Sylvie Earle. Obě jsou fantastické osobnosti, které celé život zasvětily lásce k přírodě. Moc si vážím jejich světonázoru. S paní Earle jsem se měla tu čest osobně potkat. Byl to nezapomenutelný zážitek. Hudebně mě hodně inspirovala první dáma českého jazzu paní Vlasta Průchová, která mi tak nějak posvětila cestu a v mých jazzových začátcích mi pomohla věřit si a jít si v muzice za svým srdcem, ačkoliv mě od jazzu ostatní odrazovali. Herecky a pěvecky mě taky vždycky inspirovala paní Liza Minnelli, s níž jsem měla tu čest se osobně potkat ve Vegas. Svým neutuchajícím optimismem a radostí mě inspiruje moje máma, zpěvačka Naďa Urbánková. Její schopnost jít s hlavou vztyčenou, třeba i proti zdi, a ve chvílích krize vidět to dobré, je opravdu úctyhodná kvalita.

Prozradíte nám, jak jste na tom s řízením auta? Řídíte ráda nebo je pro vás auto nutným dopravním prostředkem? Jaké auto řídíte? Bez čeho se v autě neobejdete? Jakou barvu máte nejraději?

Řídím moc ráda. Teď jste mi připomněla, na co jsem fakt hrdá! 🙂 Jsem hrdá na můj americký řidičák a 7 let na šílených silnicích v LA bez nehody. V USA mám Chryslera PT Crusier, což je auto, které mě nikdy nenechalo ve štychu. Mrzí mě, že se Chrysler rozhodl tento model už nevyrábět. Před odjezdem jsem měla v Praze Renaulta Clio, s nímž se dalo zaparkovat opravdu všude.

V Los Angeles jsem také měla možnost jet párkrát v Tesle 3 a musím říct, že to byla bomba. Nejlepší bylo, když dal náš kamarád na zasekané dálnici ruce z volantu a auto samo řídilo a vyhýbalo se ostatním ve složité dopravní situaci. V LA se člověk neobejde bez klimatizace a rádia, jelikož tam v autě tráví kvůli vzdálenostem a hrůzné dopravní situaci mnoho hodin denně. Obecně dávám přednost automatické převodovce, ve městě se člověk jinak  „uřadí“. Automat mi dává víc možnosti soustředit se na dopravní situaci. Na barvě mi až tak moc nezáleží, ačkoliv nemusím červená a černá auta.

Kde vás letos můžeme vidět a slyšet? Na co byste své fanoušky speciálně nalákala?

Momentálně jsme ve studiu, jelikož dokončujeme s projektem The Infinite Seas naše třetí EP a také nový jazzový singl. V sobotu 24. srpna křtíme EP v Klubovně v Dejvicích. Součástí večera bude i DJ set od známého českého DJ Kuby, amerického DJ Andromeda a 3D projekce fantastického VJ Kopecky. V sobotu 31.8 si můžete dát náš jazz v Doksech, v jazz klubu Píchlá nota. Od září chystám semináře ke knížce Krásně zdravá, těším se, že budeme jezdit po celé republice. Více o našich projektech se můžete dočíst na mém facebooku.

Jano, děkujeme za rozhovor a přejeme vám mnoho štěstí a úspěchů.