Španělská expedice s Yeti No.2
17. 10. 2016
K divokým břehům Atlantiku
V prvním článku jste se mohli dočíst, že jsem se jako žena za volantem vydala vstříc španělskému dobrodružství. První zastávkou bylo Baskicko, pak Kantábrie a Asturie. Nyní pokračuji stále více na západ do Galicie, což je nefalšovaný ukrytý zelený klenot.
Nikdy bych při pohledu na obrázky Galicie nehádala, že se jedná o Španělsko. Krajina i klima spíš připomínají břehy Irska. Spatřit, jak se břehy nejzápadnějšího pobřeží setkávají s Atlantským oceánem, to patří k nejpůsobivějším zážitkům na mé cestě. Silné vlny, mořský vítr tady ševelí na útesech. Vše je ponořeno do bílé mlhy, která čas od času propustí pár slunečných paprsků.
Pobřeží Rias Altas je pro mě největším překvapením a zážitkem zároveň. Kdo chce spatřit skutečně dramatickou krajinu, kde duní vítr, cákají vlny a mlha střídá různé stupně intenzity, nemusí už jezdit jinam. Severní pobřeží korunuje jedinečné místo, pláž Praia das Catedrais, kterou jsem objevila vlastně náhodou. Průvodce se o ní nijak zvlášť nerozepisují, přitom by směle mohla útočit na top výběr nejkrásnějších pláží. Přijíždím sem zrovna v děsivém lijáku. Útesy z břidlice zde volně přecházejí do vln. Skalní oblouky vypadají, jako by se jimi inspirovaly gotické katedrály. Podnebí se tu mění skutečně velmi rychle, a tak za chvílí útesy osvětlí paprsky slunce. Čistá tyrkysová voda, zdejší panenské břehy s těmito útesy mě utvrzují v tom, že je severní Španělsko nevyčerpatelným zdrojem přírodních divů a inspirativních míst.
Severozápadní výběžek okolo Serra da Capelada s proměnlivým klimatem s nepředvídatelným počasím je skutečně vpravdě divokým koutem světa. Autem jsem dojela až sem, k nejvyšším útesům v jižní Evropě. Tento výběžek, pokrytý zelenými loukami s vřesy, se dá prozkoumat skrz naskrz po prašných cestách, kde pohon 4×4 přijde vhod.
I díky tomu po strmém klesání dojíždím bez ztráty kytičky až k mysu Cabo Ortegal, kde se velkolepý Atlantik potkává s Biskajským zálivem. U majáku uprostřed silných větrů Atlantiku a divokých vln si člověk připadá tak malý…
Poslední zastávkou na tomto nejzápadnějším místě Španělska je břeh s nevalným názvem Costa da Morte. Při pohledu na místní pobřeží není třeba se ptát proč. Břehy jsou mělké a mlha se dá krájet. Z rybářského městečka Camelle odbočuji na písečnou cestu podél tohoto pobřeží. Cesta směrem do Camarinas vede podél skalnatých pláží a vysoko položených lesů a navazuje na něj Area de Trece, lemovaná eukalyptovými lesy a hřbitovy s uvíznuvšími námořníky.
Opravdový konec španělského světa nacházím v Cabo Finistere. Právě odtud přijížděli poutníci po vodě a dále putovali do 86 km vzdáleného Santiaga, které je centrem tohoto regionu. Říká se, že pokud jedete autem, je vhodné ukončit tuto zelenou galicijskou trasu právě v Santiagu. Přesně to mám v plánu i já…
Všechny cesty vedou do Santiaga
Ve Španělsku neplatí, že by všechny cesty vedly do Říma. Vedou do Santiaga de Compostela. Camino de Santiago neboli cesta svatého Jakuba zažívá v posledních létech boom a stala se doslova kulturní záležitostí. Staří, mladí, zdraví, nemocní – ti všichni se jako jejich předchůdci od 12. století vydávají po starých římských, královských i poutních trasách a ze všech světových stran. Většina lidí jde do Santiaga jako poutníci anebo jako milovníci přírody pěšky. Cesta vede nádhernou krajinou skrz tradiční vesničky a je značena znakem mušle – symbolem sv. Jakuba. Nejznámější trasa vede z francouzského Roncesvalles a je vzdálená 750 km. Jeden den túry nebo 50 dní, záleží na každém, jakou délku trasy zvolí.
Můj 14denní plán je ale nabitý a nezbývá než opět nastartovat a vydat se jižněji do provincie Kastilie a Leon. První zastávkou je univerzitní Salamanka se svou slavnou renesanční novou, na ní navazující starou katedrálou a barokním náměstím Plaza Mayor z 18. století s reliéfy význačných osobností (včetně diktátora Franka) více pulzuje životem a dýchá okouzlující atmosférou ve dne i v noci.
Na trase stavím dále v Ávile, která společně se Salamankou patří k nejkrásnějším městům tohoto regionu. Ávila se pyšní 12 metrovými městskými hradbami, 9 monumentálními branami a 88 strážními věžemi z 12. století a je bezprecedentně jedním z nejzachovalejších opevněných měst na světě.
V závěrečném díle cestopisu se vydám s modelem Yeti pro změnu na východ, přes města jako je čarovné Toledo nebo trendy Valencie a po moři až tam, kde ve Španělsku svítá vůbec nejdříve, na Menorku. Článek uveřejníme opět v pondělí.
Více na webu Škoda Auto
Jaké jsme ženy za volantem
Naše téma: dítě v autě
